|
| |
|
|
Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50.let 19.století
Vodičková, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50. let 19. století" analyzuje mediální obsahy a četnost zpráv z venkovských měst a míst, které v uvedeném období publikoval německy psaný list Bohemia. V úvodu práce popisuje historický a kulturně politický kontext první poloviny 19. století v českých zemích, přibližuje život a zvyky měšťanů a sociální proměny společnosti. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období. Blíže pak zachycuje vývoj listu Bohemia, jeho obsahové zaměření, oblasti zájmu a činnost. Podrobněji se věnuje právě venkovskému zpravodajství, které se v listu začalo objevovat v samostatné rubrice od roku 1837. Kvantitativní analýza venkovského zpravodajství zachycuje postupnou strukturovanost a bohatost mediálních obsahů a jejich proměny v závislosti na politické a společenské situaci.
|
|
|
Venkovské zpravodajství listu Bohemia v letech 1856-1876
Makarová, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia v letech 1856 - 1876" tematicky a chronologicky navazuje na analýzu mediálních obsahů a četnost zpráv z venkovských měst a míst německy psaného listu Bohemia, jejíž počátek byl již zkoumán v autorčině bakalářské práci. Úvodní část je věnována historickému, společenskému a politickému přehledu druhé poloviny 19. století, soustředí se zejména na česko-německé vztahy a národnostní problematiku, která po revolučním roce 1848 nabývá na intenzitě. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období, snaží se zmapovat nejdůležitější tituly, které vycházely v Praze i mimo hlavní město. Od 50. let 19. století hrála Bohemia důležitou roli v integraci německého obyvatelstva, postupně však narůstá počet dalších titulů i mimo hlavní město a Bohemia ztrácí svoji pozici. Kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza venkovského zpravodajství má dokázat postupné oslabování zpráv z německých venkovských měst a postupnou změnu ve struktuře a obsahu tohoto titulu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vznik a vývoj komplexu plzeňské radnice
Šimková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je umělecko-historický vývoj komplexu plzeňské radnice. Ústřední částí tohoto komplexu je renesanční budova vystavěná na objednávku městské rady v roce 1555 italským stavitelem Giovannim de Staziou v místech staršího radního, tzv. Velkého domu. Týž stavitel vybudoval pro soukromé účely pravou polovinu tzv. Císařského domu (č. p. 290), který je dnes rovněž součástí radničního komplexu. Císařský dům je dílem Giovanni Maria Filippiho, který jej roku 1609 vytvořil spojením dvou samostatných domů. Architektura plzeňské renesance je vynikajícím příkladem "české renesance". Užité architektonické formy navazují jednak na soudobé projevy renesance v českém prostředí, především však reflektují podněty italské renesance. V letech 1902-1910 byla plzeňská radnice v neorenesančním stylu rekonstruována Janem Koulou.
|
|
|
Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50.let 19.století
Vodičková, Radka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce "Venkovské zpravodajství listu Bohemia do 50. let 19. století" analyzuje mediální obsahy a četnost zpráv z venkovských měst a míst, které v uvedeném období publikoval německy psaný list Bohemia. V úvodu práce popisuje historický a kulturně politický kontext první poloviny 19. století v českých zemích, přibližuje život a zvyky měšťanů a sociální proměny společnosti. Seznamuje nás také s mediálním prostředím daného období. Blíže pak zachycuje vývoj listu Bohemia, jeho obsahové zaměření, oblasti zájmu a činnost. Podrobněji se věnuje právě venkovskému zpravodajství, které se v listu začalo objevovat v samostatné rubrice od roku 1837. Kvantitativní analýza venkovského zpravodajství zachycuje postupnou strukturovanost a bohatost mediálních obsahů a jejich proměny v závislosti na politické a společenské situaci.
|
|
|
Dva autoři - Dvě díla - Dvojí obraz světa (Vladimír Neff - Jaroslaw Iwaszkiewicz)
Sikora, Dorota ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé v českém jazyce Diplomová práce je snahou o představení dvou autorů, a především dvou jejich významných počinů, vytvořených ve dvou různých kulturách, jež je dovršena komparací obou těchto stěžejních děl. Vladimír Neff svým pětidílným románovým cyklem Sňatky z rozumu (a další), obšírně pojednávajícím o životech členů rodiny Bornů a Nedobylů, osvědčil své vynikající vypravěčské umění, které spolu s notnou dávkou ironie a dokonalou znalostí historických reálií činí z této pentalogie Neffovo životní dílo, které se významným způsobem zapsalo rovněž do dějin české literatury. Autor velmi věrně vykresluje v průběhu sta let se měnící obraz Prahy, který přibližuje atmosféru doby vyznačující se úsilím o hospodářský a technický pokrok. Díky z psychologického hlediska důkladně a přesně vykresleným klíčovým postavám zakladatelů zmíněných rodin, z nichž některým Neff přiřkl typicky měšťácké rysy, se čtenáři stávají blízkými svědky jejich vzestupu i pádu. Jarosław Iwaszkiewicz ve svém poměrně rozsáhlém díle Čest a sláva na dopodrobna vykresleném historickém a společenském pozadí představuje život dvou generací. Zachycuje kvapné a někdy krkolomné změny v rámci novodobých dějin i úděl polského národa v pro něj osudových momentech první a druhé světové války. Snahou obou autorů nepochybně bylo vytvořit dílo, které by...
|
|
|
Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století
MAREŠOVÁ, Dana
Diplomová práce ,,Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století" představuje na základě rozboru korespondence a některých dochovaných ego-dokumentů životní osudy Johanny Barbory Englové (18101874) rozené Zimmerové, která byla matkou mladočeského politika Emanuela Engla (18441907), a jejím prostřednictvím i pražskou měšťanskou společnost 19. století. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Nejdříve nastiňuje život v habsburské monarchii v 19. století, poté se zaměřuje na pražské prostředí a měšťanskou společnost a její možnosti společenského života. Druhá kapitola se věnuje rodinnému životu Johanny Englové. Třetí kapitola je stěžejní, zabývá se společenskými kontakty, které Johanna Barbora během života získala a které jsou patrné z dochované korespondence. Celá práce je uzavřena kapitolou týkající se salonu, plesu a spolku v životě Johanny Englové. Pro doplnění je součástí práce také všestranný rozbor vybraných pramenů. Na příkladu původní i nové rodiny Johanny Barbory Englové se předkládaná práce pokusí reflektovat kontakty, vztahy, přátelství a zmapovat společenské prostředí. V neposlední řadě práce odráží společenský vzestup Johanny Barbory Englové a její začlenění do pražské měšťanské smetánky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí diplomové práce jsou také přílohy v podobě grafu, tabulky, rodokmenu a obrazové části.
|
host ::
RSS.